Jóga dává příležitost získat pro sebe svobodu a radost z bytí a to není o tom, nechat se přísně vést lektorem

Lektorkou jógy jsem se stala proto, že jsem nenašla za celé roky někoho, kdo by „splňoval moje potřeby a očekávání“. Jsem samorost.

Většina lektorů, ne-li všichni, se SNAŽÍ předat praktikujícím co nejvíc. To je v pořádku, ale způsob, jakým se to děje (mně se dělo) je mimo princip jógy, jak ho chápu já.

Tedy většina lektorů neustále MLUVÍ a VYSVĚTLUJE, OPRAVUJE v pozicích a neumožní tak sladit se se svým vlastním tělem, natož dechem. Není možné se soustředit, zastavit se v klidu v ásaně a procítit ji. Není možné se rychleji posouvat dál, objevovat na každé lekci něco nového sama v sobě, protože mi do toho pořád někdo MLUVÍ.

Je to můj subjektivní názor, který ale odráží mnou vedené lekce. Snažím se moc nemluvit, protože klíčem k józe je OPAKOVÁNÍ. V opakování a zvědomování si těla, pocitů, emocí se dostáváme i v ásaně dál. Ve smyslu jejího provedení – dostanu se rukama blíž k zemi, podaří se mi udělat velký můstek, pochopím, co znamená přitlačit hrudník ke stehnům, jsem si náhle vědoma svých hypermobilních částí a držím je svaly, i ve smyslu ponoření se do meditativního stavu za pohybu sladěného s dechem.

Pojďme se pokusit se více vzájemně VNÍMAT, abychom nemuseli tak moc hledat slova, která nedokáží vyjádřit spolehlivě to, co si chceme předat.