Mým mottem je paradox
„Z hlediska udržitelnosti je ideální takové oblečení, které nikdy nevzniklo.“
Oděvů je všude nepřeberné množství. Pro módní řetězce pracují i renomovaní návrháři a oděvní designéři, takže výrobky na první pohled vypadají na modelce, nebo na ramínku a z dálky velice dobře. Jak se liší oděvní průmysl v rámci konfekčního oblečení versus zakázková výroba? Nad oděvem je nutno uvažovat jinak.
Pokud jde o schopnost přenést oblečení na konkrétní ženu, pak vidíme, že oděvní průmysl sice vyřešil oblečení dostupné všem, ale nevyřešil mnoho jiných věcí. Například vkus, pohodlí oděvu, kvalitní materiál, specifika nekonfekčních postav, barevnost pro daný typ ženy a podobně.
Zakázková výroba je jiná. Nad oděvem je nutno přemýšlet, jak ze strany tvůrce, tak ze strany zákaznice. Vytváříte si k němu osobní vztah. Není možné mít danou věc ihned, musíte si počkat a sami se přičinit, dojít na zkoušku, osahat si materiál, zjistit jak se chová na těle. Víte, že tento oděv je vyroben pouze a jedině pro vás, nikdo jiný ho mít nemůže.
Nejsem ani příznivcem šití prototypů a jejich kopírování formou objednávek na míru. Z hlediska cashflow je to sice dobrá varianta, ale ztrácí se v ní právě ta žádaná osobitost, po které ženy často touží a která vyjadřuje jejich jedinečnost.
Oděv vyrobený na zakázku je samozřejmě dražší, ale měl by při správné péči vydržet mnoho let. S tím souvisí kvalita použitého materiálu a nadčasovost designu modelu, respektive je potřeba nedržet se striktně rychlých trendů módního průmyslu. Vidím názory, že takzvaně udržitelná móda je drahá a 80% lidí v Česku (nebo jinde) na ni nemá finance. Osobně si myslím, že je to spíše otázka priorit, za co chceme peníze utrácet. Současně je možné sledovat, jak vznikají stále nové módní značky, prezentující se jako udržitelné, české, šijící ručně a z vlastních bio látek. Přičemž ceny, za které prodávají své konfekční výrobky, nejsou z tohoto hlediska reálné. Cena práce je také stále nesmírně podhodnocená a klíčoví, odborně vzdělaní lidé jsou nazývány už trochu pejorativně švadlenkami.
Pracuji převážně se zákaznicemi ženami, ale občas se objeví i muž. Jsou to milá setkávání, někdy se na tvorbě designu podílím se zákazníky společně: Postupujeme například i drapingem na panně, nebo přímo na zákaznici pro lepší představu nebo inspiraci, jak bude výsledek vypadat. Od toho se pak odvíjí střih, který je klíčovým pro vyjádření celé siluety oděvu a aby vše padlo a současně bylo dostatečně pohodlné. Jindy mám vše plně ve svých rukách a zákaznice si chce ve všech ohledech nechat poradit. U složitých zakázek je někdy potřeba oděv ušít nejprve z pomocného materiálu, následně dotvoříme detaily a teprve poté se střihá a šije z finální látky.
Nejdůležitější je ale vždy zpětná vazba, jak se zákaznice v modelu cítí. Setkání probíhají v centru Prahy, nebo v ateliéru v Neratovicích. Lze se také domluvit na osobní návštěvě přímo u zákaznice doma nebo v kanceláři, kdekoli v Čechách a okolí.
Je to krásná a kreativní práce a k pochvale je i občasná spolupráce s kvalitními krejčovskými dílnami, které pomáhají ve výrobě specifických zakázek.
Dál chystám, zcela výjimečně, kolekci pro letní veletrh Styl v Brně. Jde o vizi Feel Eco – logicky…, v mém pojetí o 10 základních druhů oděvů, které je potřeba skutečně mít ve skříni.
